10 věcí, které Bůh dělá s naším hříchem (11. lekce – Žalm 32,1-11)

Led 24, 2022
admin

1. Odpouští nám naše přestoupení (Ž 32,1.5).

David hledal a přijal Boží odpuštění. Hebrejské slovo „odpuštěno“ doslova znamená „zvednuto“. Tento obraz byl vylíčen v knize Johna Bunyana Pokrok poutníka. Bunyanova hlavního hrdinu, Kristiána, tížilo břemeno jeho hříchu. Když přišel ke kříži, břemeno hříchu mu spadlo z ramen, skutálelo se z kopce a zmizelo v prázdném hrobě.

Nevyznaný hřích je břemeno, které nás tíží. Když svůj hřích Bohu vyznáme, sundá nám ho z ramen, odvalí ho a zmizí.

2. Přikrývá náš hřích (Ž 32,1; Ř 4,7).

Tento obraz je převzat ze Dne smíření. V tento den velekněz vzal krev z obětního zvířete, odnesl ji do Nejsvětější svatyně a pokropil jí slitovnici archy úmluvy (truhla, která obsahovala Desatero). Pokropená krev symbolicky zakrývala porušený zákon a chránila hříšníka před soudem.

Je příznačné, že když se David přestal snažit zakrýt svůj hřích (v. 5), Bůh ho „přikryl“ (v. 1). Když je něco přikryto, je to skryto před zraky. Bůh náš hřích odkládá ze svého dohledu.

3. Neobviňuje nás z nepravosti (Ž 32,2; Ř 4,8).

To je to, co Bůh nedělá s naším hříchem – už nám náš hřích nepočítá. „Účtovat“ je účetní termín. To je obraz, který Pavel použil ve 4. kapitole listu Římanům. Bůh započítává náš hřích do Ježíšovy účetní knihy (který nesl náš trest) a Ježíšovu spravedlnost zapisuje do naší účetní knihy a připisuje nám svou spravedlnost (Ř 4,8-25).

4. Odstraňuje od nás naše hříchy (Ž 103,12; Jan 1,29).

Jak dalece od nás Bůh odstraňuje náš hřích? „Tak daleko, jako je východ od západu“ (Ž 103,12) – nezměrná vzdálenost. Východ a západ se nikdy nepotkají.

5. On smývá naši vinu a očišťuje nás od našeho hříchu (Ž 51,2; Iz 1,18; 1J 1,9).

Hřích zanechává stopu nebo skvrnu, kterou může setřít jen Bůh. On ji smývá „úplně“ (Ž 51,2).

6. Všechny naše hříchy hází za svá záda (Iz 38,17).

V přeneseném smyslu Bůh dává všechny naše hříchy za svá záda, aby je už neviděl.

7. Zametá naše přestoupení (Iz 43,25; 44,22).

Naše nevyznané hříchy nad námi visí jako temný mrak, ale Bůh slibuje, že je smete, jako vycházející hřích spálí ranní mlhu (Iz 44,22)

8. Na naše hříchy už nepamatuje (Iz 43,25; Jer 31,34; Žd 8,12; 10,16-17).

Když nám Bůh hříchy odpouští, zapomíná na ně. To znamená, že už nám naše hříchy nezazlívá.

9. Všichni lidé, kteří se dopouštějí hříchů, mají právo na to, aby jim byly odpuštěny. Všechny naše hříchy hází do mořských hlubin (Mich 7,18-19).

Bůh hází (vrhá) naše hříchy do moře, kde klesají jako kámen. Takový čin milosti přiměl Micheáše, aby se zeptal: „Kdo je Bůh jako ty …?“. (Mich 7,18).

10. Přibil náš dluh za hřích na kříž (Kol 2,14).

Bůh nejenže vymazal náš dluh za hřích, ale přibitím na kříž zničil dokument, na kterém byl náš dluh zaznamenán. Díky Ježíšovu kříži je nám odpuštěno.

Můj hřích – ó, blaženost této slavné myšlenky!“
Můj hřích, ne zčásti, ale celý,
je přibit na kříž a už ho nenesu,
chvalte Pána, chvalte Pána, má duše!“

Můj hřích – ó, blaženost této slavné myšlenky!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.